18.10.2021 V NÁRUČI PODZIMU (Jirka)

Čas, kterému lidé odpojení od přírody spílají a nemají jej v lásce, prostřel k hostině. Vyzdobená krajina zlatorudými javory, hořkost dubového listí, oraniště slastně vydechující tíži žně, „zneuctěné“ rybníky skrývající svoji nahotu v rákosinách. Smířlivá voda bez dramat léta stále nabízí vlahou koupel. V mlhách překrojené půlky kopců, mlékem urovnaná údolí a nad tím vším jiskřivost. I kostel v Tasově měl „ukrojenou“ věž. Chvíli byl, a „odešel“, navrátiv se v hřejícím slunečnu. Zádumčivost nabízí prostor myšlenkám. Jedné z mála svobod schopné prostoupit zdi žalářů, odklonit nechtěné, vejít do jiného časoprostoru. Písmácká sbírka Slzy Matky Těšitelky vznikla právě z onoho pohybu myšlenek během několika týdnů, kdy jsem byl duchem ve svém druhém domově, v Novohradských horách. Nalézt ji můžete v záložce Písmáctví, či na některém z našich koncertů. Nebo si o ni napsat, a doplněná o momenty novohradských nálad fotografky Terezky Malé Vám bude obratem doručena, formou samizdatu, jako pomyslný pomníček obětem zlovůle těch, kteří již díky Bohu nemají výrazný podíl na dějinách naší milované země.