30.8.2020 JESEŇ (Jirka)

Vlaštovky se loučily s létem v lukách nad slavkovickým kostelem. Zvony večerního klekání se odrážely o ruděolověná nebesa. Bylo to tak příznačné, silné. Jakoby každý strom, polní kvítí, jeřabiny, dech krajiny, duha, i ty rozverné vlaštovky byly svědky nekonečného kruhu života. Jsem vděčný za tohle velkolepé ticho, prostotu, na kterou smím ve vší síle a kráse patřit. Jsem o to vděčnější, že takové chvíle mohu vdechovat do písní. Přijměte pozvání na sérii koncertů v počátečním podzimu, které z naší strany budou poděkováním za úrodný rok. Za déšť, za možnost pozastavit se, hodit sítě na hlubinu.