hudba z Vysočiny
Ještě je brzy na válku
moře hořkosti
ještě vítězí
pomatenost fanfár
vytrubující dějiny
obrazu svého
psaného mečem vítězů.
Z rozvalin
prchá život
slyším
noční pláč kojenců
pozdní slova starců
vydechují život
oslavený v smrti.
Rudé pásky gard
berou spravedlnost
pod své paže
ruku v ruce
lež s pravdou
lidskému zraku
nerozpoznatelnou.
Na válečných křížích
slzy Panny Marie
za děti
jednoho lůna
jménem chtivosti
rdousící bezbrannost
zbůhdarma nenarozených.
Ještě je brzy
další antikrist
strhl masku
říše zla.
Ještě je brzy,
je hliněný
kalich hořkosti.
© 2017 - 2024 ListovějPřihlásit