Už zase se zelenají kopce

po smrkové smrti

břízy ševelivé

pupeny nalévají

dubovou mízu

na oslavu této chvíle.

Oči si protřu v obzoru

po hladu hojnost

nová země

nahnědlá barva větvoví

prameny příští

prýští ze mě.

Navštiv mě dechem milostným

modřínů větve

jako kříže

tiché šero v mlazinách

zvláštní přítmí

divoké zvíře.

Odpusť mě čím jsme zhřešili

uschlé lesy

pouště holin

klopotnou dřinou den co den

o sebe prosím

za les se modlím.