V neděli 10.2. uplyne 58 roků od smrti básníka Jakuba Demla. Vzpomeneme na něj (nebojte se, nebude to minutou ticha) společně se slezskými básníky Ondřejem Hložkem a Radkem Toušem a také s písňovým badatelem Sudet Petrem Linhartem v klubu tasovské hospody U Dalasa v pátek 8.2. v 19 hod.

Tane mi často v mysli, proč se zrovna tahle místa v době půlstoletí stala součástí velikého příběhu. Či spíše dějištěm věcí neuchopitelných a jindy tolik bolestných. Jakoby se odjakživa neustále opakoval jeden scénář v různých kulisách. Chtít pochopit život Demlův, Reynkův, Březinův, Zahradníčkův a mnohých dalších, nebo třeba rozkrýt význam bolesti babického teroru nejspíše nikdy bezezbytku nepůjde. Cosi zůstane ukryto před zrakem člověka právě v oné zvláštní perspektivě Vysočiny. Jedním z těchto nezodpovězených míst je bývalý internační tábor v Žernůvce, kam Vás, přemýšlející, zveme.

Zima po novém roce je plná živlů. Dávno jsem zapomněl píseň kmenů narážejících do sebe, oslepující sněhovou tmu, padající na rozmrzlou zem jako do úst žíznivého, vichrem potrhanou žalozpěvnou mlhu vyhnanou ze dna údolí. Jsem součástí všeho v těchto chvílích. Mlčící rybníky, hejna kvíčal na loňských jablkách, nekončící obzory Vysočiny, vtahující do svého příběhu. Každá krajina má svoje kořeny, ze kterých lze čerpat, ukotvit se. Zveme Vás 19. 1. na první letošní koncert do malé vísky Lubné. Malé rozlohou, leč o to větší krásou přírody, která ji objímá.

Požehnané vánoce a pokoj všem lidem dobré vůle přeji jménem celé kapely. Každý den, každou chvíli jako nezměrný dar těm kdo vidí a slyší. Narození malého Ježíška v lidském srdci, naději nového rozměru lidského bytí, smysl dennodenního činění a nesení křížů. Člověk ve svojí nicotnosti a zranitelnosti proměňuje se darem v bytost jedinečnou a milovanou. Je tomu rok, co jsme s Alešem, Markétou a všemi dobrodinci okolo otevřeli nový list našeho muzicírování. Štědrý rok na překrásná místa, zázraky, vlídná přijetí, nezapomenutelné chvíle propojování tónů a slov. Děkuji pořadatelům a všem, ke komu dolehl lyrický hlas stromů a tajemných míst našeho překrásného domova.

Mám veliký dluh v krajině jižních Čech. Chtěl bych nemálo splatit za krásu, tajemství a zvláštní náladu, kterou mě vždy hojně hostí. Snad postačí slova tónů a povříslo, kterým si mě k sobě připoutala. Propojením myšlenek a vnitřní přítomnosti. Přeji krajině Novohradských hor a nejen jí vlčí divokost. Prostor divočiny, kterou ji člověk osvobodí od svázanosti věcí rozumu k opravdovému řádu, jehož je schopna jen skutečná divočina. Děkuji za nezkalenou radost všem, kdo se na vzniku CD Vlci podíleli.