Nekonečné dlouhé moře obilných klasů, vlny lučních stébel, závěje kopretinových okvětí, prolety mladých vlaštovek, brodění čapích podvečerů, rozfoukané ohně noci, životodárné provazce deště. Tajemná tvář luny, stínání slunovratu, hlubiny letnic poodhalené tichým. Srdce bušící do brány životů, poznání den za dnem jak lámaný kámen, kyvadlo mezi dnem a nocí. Sérii krásných koncertů v Dobrovítově, Náměšti nad Oslavou, Třebíči, Veverských Knínicích, naplnila nepřehlédnutelná atmosféra podletního času. Děkujeme. V archivu radia Proglas si můžete najít pořad „KDYŽ POEZIE ZPÍVÁ“.

Dovolte mi malou odbočku do listnatých tišin Ždánického lesa. Ostatně naše hudba by bez ducha přírody nebyla tím čím je a obráceně. Možná vám neunikla mediální přestřelka občanů žijících v tomto koutku Moravy, zástupců samospráv a politiků, versus podniku LČR, který v neschopnosti změny myšlení, zcela v souladu se zákonnou normou státu, holosečně odkacuje nemalé plochy cenných listnatých lesů. Potíž jejich činění spočívá v narušování cyklů lesa a vytváření stejnorodých, nesmíšených a nerozrůzněných nárostů bučin, které se vyvíjí v duchu krátkověké monokultury s pionýrskou pamětí, bez schopnosti adaptace na klimatické změny. Pomoci původním lesům můžete svým podpisem PETICE. Pokud byste potřebovali něco s této problematiky dovysvětlit, nechám Vám na čas v sekci písmáctví MANUÁL.

Koncert v Bukově na Vysočině byl v mnoha ohledech plný zázraků. Z celého srdce za něj děkujeme. Zvuk kapely je bohatší o špičkové piano (ruce jsou naštěstí totožné).

Mnoho roků nebylo na Vysočině tak pozvolně vlahé jaro. Jako za dávných časů nesmělý návrat vlaštovek, čejek a čápů. Není dne, kdy by kapky deště nezvalažily ústa země, tolik roků sužované suchem. Snivé mysli by se chtělo věřit, že napjaté řetězy neúcty k zemi, válek, porušených mezilidských vztahů, vazeb a extrémizmu, touží povolit sevření. Znamení psaná na rubu přírody, člověka vybízejí obrátit se k nejvyššímu řádu. Po „lenivé“ zimě nastal čas koncertů. Setkávání se s novými obzory a lidmi. Také jsme začali pracovat na písních, které rozšíří obsah volně vznikajícího alba Samota zaslíbená. Václav Renč, Suzanne Renaud, Jan Skácel, to jsou některé ze stavebních kvádrů. Děkujeme za vlídný koncert a přijetí ve Stříbrné Skalici. Je nám velikou ctí a závazkem pozvání do programu připomínky tzv. olešnického procesu.

Stěží lze promyslet a pochopit odpuštění, víru a naději mučedníků napříč dějinami. Sílu stát čelem nenávisti, nesvobodě a fyzickému násilí životní Kalvárie. Vzpomenu Toufara, Bulu, Pařila, Drbolu, Zahradníčka, Renče, Horákovou a poté miliony bezejmenných. Lze se vůbec kdy smířit s bezprávím a sadismem řvoucího nicotného davu, toužícího chlemtat krev? S bezmocí, zradou? Je mezi žijícími někdo, kdo by bolestně nezakusil alespoň drobné bezpráví? Dýku včera nejbližší bytosti? Ten, komu jste setřeli slzy, do vás uklízí všechnu svoji zlost. Odvrací tvář. Každoročně, či každodenně ožívájící příběh Kristova umučení, v sobě ukrývá všechny podoby vlažnosti zrady na trnité cestě všeodpouštějící lásky. V těchto dnech je tomu 70 roků, co několik dnů po sobě odešli před Boží tvář dvě z bestií dvacátého století. Stalin a Gottwald. Jejich ohavné činy dodnes narušují rovnováhu světa. Jaký rozměr má láska přibitá na kříž? Přejeme Vám usebraný čas. Na Velikonoční svátek jsme rádi přijali pozvání do Stříbrné Skalice, kde odehrajeme koncert v kostele sv. Jana Nepomuckého. Tipem na výlet může být i návštěva nedalekého sázavského kláštera.

První březnovou neděli 5.3. ve 13:30 hodin Vás zveme k poslechu premiéry literárního pořadu Pěna dní na Radiu Proglas. Povídání o kapele, ekologickém žalu a vnitřním hlasu krajiny, doprovází pod režijní taktovkou redaktora Jana Novotného, výběr z „pobřeží tzv. hodných básní“. V záložce Hudba je k poslechu deset písní nahraných během měsíce února. Přejeme Vám mnoho jarní síly a zpěv skřivanů nad hlavou.