• Ždánický les je součástí Středomoravských Karpat.
• Nadmořská výška 300-400 m.n.m., akumulace teplejšího podnebí nad úvaly, živné půdy bohatého, hlinitého, svěžího a humusem obohaceného charakteru ponechaly souvislé pohoří listnatých lesů uprostřed limitního lidského osídlení v původní podobě.
• Pokusy s pěstováním kultur smrku a borovice se ukázaly díky živnosti půd (z důvodu hnilob) jako nerealizovatelné.
• Listnatý les má v karpatském lese všeobecně půdoochranný význam. Střídající se vrstvy tzv. flyše, vrstev jílovce a pískovce, jsou při nasycení vodou ohroženy plošným sesuvem půd.
• Jediným biologicky a půdoochranně akceptovatelným hospodářským způsobem je obnova tzv. světlostní šachtou. Tedy postupným výběrem jednotlivých stromů, či skupinek, do rozlohy ne větší než 0,02 ha.
• Při ponechání tohoto typu listnatého lesa bez lidské činnosti, by se les obnovoval v pomalých cyklech, kdy houbové procesy a fyzikální zátěž by pozvolna odstraňovaly jednotlivé stromy.
• Souběžně s tímto procesem pozvolného rozpadu by nastupovala přirozená obnova lesa.
• Ustínění, v kombinaci s mechanickou redukcí náletu rozlomenými stromy, by mělo za následek žádané rozrůznění a autoredukci obnovujících se jedinců.
• Expozice, průchodnost slunečního svitu do porostů pod mírným úhlem, přechody ke kategoriím půd typů C (citlivým na vysychání), by zajistila posílení obnovy habro-dubového lesa s keřovým patrem.
• V důsledku klimatických změn je nutné ve Ždánickém lese ponechávat k obnově veškerou populaci dubu zimního a začít chápat habr, který lesníci po staletí uměle vytěsňovali jako nežadoucí dřevinu, jako dřevinu v listnatém lese nutného podružného porostu, který vychovává cenné dřeviny a chrání půdu před vysycháním.
• Je třeba mít na paměti, že vzdálenost bohatě plodících habitatových dubů od sebe, by ve Ždánickém lese byla nejméně 30 m.
• Populace habru je též dalším bezpečným stupněm v případě klimatických zvratů, směrem k tzv. dubo-habrové pařezině. Tedy lesu spontánně se obnovujícímu jako mechanismus ochrany půd, lesu vysoké energetické využitelnosti a biologické rozmanitosti.
• Ve Ždánickém lese, směrem k lokalitě Bílý vlk a Nížkovice, je nezanedbatelná populace velmi cenného jeřábu břeku.
• Velmi cennou přimíšenou dřevinou je třešeň ptačí.
• Ždánický les je význačnou botanickou lokalitou (vstavač nachový).

PRAKTICKÝ PŘÍKLAD:

Lokalita „U Slepice“

KDE SE VZALY MOHUTNÉ STARÉ BUKY?

Tito jedinci stáří cca 250 roků, jsou vlastně tzv. semennými výstavky, které lesníci již dvakrát nechali podrůst listnatým lesem, který má tendenci tvořit po určitou dobu etážové porosty.

LS OPRAVDU HOSPODAŘÍ PODLE SCHVÁLENÉHO PLÁNU?

Lesnictví vnímá většinou les jako plantáž k pěstování dříví. Po určitém věku považuje za „důležité“ les obnovit. Termín obnovní doba v sobě snoubí výpočet zákonné holoseče, se zákonným časem k tzv. zajištění nově vzniklé kultury.

CO JE NUTNÉ ZMĚNIT NA RUKOPISU HOSPODAŘENÍ?

Argument místních lesníků, že dělají svoji práci dobře je veřejně nekritizovatelný. Odkácení přirozené obnovy a ještě k tomu listnaté, je v kontextu kůrovcem poškozené republiky snem, po kterém ostatní lesníci t. č. touží.

Plošné odkacování náletu:

• Není v souladu s výše popsanými principy obnovy světlostní šachtou.
• Otevírá sto let ustítěné stěny lesa okamžitým účinkům slunečního svitu = korní spála, dál oslabující bučiny otevřenou cestou houbových chorob = zhoršování zdravotního stavu = zkracování věku porostů = zkracování obnovních cyklů = posílení pionýrské paměti.

CO JE VÝSLEDKEM PLOŠNÉHO ODKÁCENÍ NÁLETU DŘEVIN?

Rozbití přirozené obnovy lesa a pomístá nutnost umělého zalesnění. Stejnorodý les pěstovaný bez ústinu mateřských stromů. Drahé, plantážové pěstování od mládí stejnorodých lesů, kde (chřadnoucí) stinná buková populace vytlačí světlomilnější dub a vtroušené dřeviny.

PROČ JE VÝHODNĚJŠÍ OBNOVOVAT LES TĚŽBOU JEDNOTLIVÝCH STROMŮ?

• Takto by to v Karpatech dělala příroda.
• S proměnou klimatu se dle zdravotního stavu pozvolna promění stinný specialista buk, za vyšší zastoupení dubu s příměsí.
• Celkové hospodaření bude finančně výhodnější.
• Postupná jednotlivá těžba zajistí stinnou i mechanickou autoredukci následného porostu a výškově jej rozrůzní. (Odpadá 5-ti letá návratnost do prořezávky.)
• Není třeba uklízet těžební zbytky (oživení půdy o stavební prvky).
• Odpadá drahé a krátkověké umělé dolesnění.
• Finanční náročnost se z jednorázového výnosu z holoseče a následných astronomických vstupů na obnovu, rozprostře v čase.
• Les získá zpět svoji biologickou hodnotu.

PROČ JE NUTNÉ STARÉ ŽDÁNICKÉ BUKY PONECHAT K DOŽITÍ A ROZPADU?

• Váží na sebe mnohonásobně vyšší biodiverzitu než mladé stromy v hospodářském lese. (Mechy, lišejníky, zimování hmyzu, doupné hnízdění ptactva, netopýrů.)
• Les jako celek vstřebává CO2. Staré a mrtvé dříví je dokonalým úložištěm uhlíku. 50% hmotnosti suchého dřeví tvoří uhlík. (zdroj: Hofmeister.)
• Tedy nejlevnější emisní povolenka, ke které se ČR smluvně zavázala.
• Staré Ždánické buky jsou hospodářsky téměř nevyužitelné. Přesílené dříví s nepravým jádrem a mohutnými zarostlými suky mají na trhu místo maximálně jako těžko rozštípatelné palivo.
• Při těžbě a přiblížení stromů dochází ke zničení veškeré obnovy.
• Takto staré, habitatové, plodící stromy jsou zdrojem nejkvalitnějšího semenného materiálu s pamětí.