Close
Zdislava z Křižanova


Do staré lípy bouře zaťala šíp

ze Svaté Hory přicházíš ženo

srdce je lehké ve stínu lip

milostným šípem je Tvé věno.


Zdislavo dítě, naděje nuzných

šlechetná ratolest na ramenou

rozhodnou rukou rozlomíš chléb

Úrodná Zemi nad pustinou.


Mokvají rány modré krve

pokorou kleneš se dějinami

na tváři rybníků a pozdních mlh

Zdislavo, dívko zůstaň s námi.


V zástupu lačných Tebe prosím

otevři bránu od Lemberka.

Milosti bez oběti není

láska je žádná nebo velká.