Děkuji Ti,
že jsi mě vyrvala ze špinavých rukou
z místnosti beze dveří
z puchu falešné lásky.

Děkuji Ti,
že jsi mě odvedla ze secondhandu lidství
z trafiky vztahů
které chtíč prodává za kurevskou cenu.

Děkuji Ti
že jsi mně v nejnižším bodě darovala svobodu
i když realita mysli
drtila srdce na krvavý prejt.

Děkuji Ti
za bolící rány i řeku, která chladila
za prozření
že ústa nejbližších můžou střádat léčku.

Děkuji Ti
za jas Tvých běloskvoucích kadeří
za pramen Stropnice
který mě konejšivě sytí.

Děkuji Ti
za každou chvíli prorostlých srdcí
za cestu tišinami hvozdů
vydechující závratný pokoj.

Děkuji Ti
za Syna. Za porodní i posmrtnou bolest.
Za přijetí do rodiny
kde je prostřeno u nedozírného stolu.

Děkuji Ti
za převržený půllitr bezradnosti
za světlo
prosvěcující hněv netrpělivých.

Děkuji Ti
za bezpečné opodál krvelačných zubů
za ruku
jež mě převedla nenávistí zpitého davu.

Děkuji Ti
za každou chvíli s Tebou
za zvony
které vytloukají zvonovinu mého srdce.

I za ty
kteří mě dusí ve stokách průměrnosti
Ti děkuji.
Vím, že bych s nimi neměnil.

Děkuji Ti
že jsi nežádala obnažit moji odvahu
tyranové Máchové a Urválkové
dychtí stále někde poblíž.

Za život děkuji
za každé slovo zjevené před narozením
za víru
která mým chlebem v době hladu i hojnosti.

Za setkání s Tebou děkuji.
Předtím ani poté
neviděl jsem ženu
po níž bych bez ustání toužil.