Přejeme Vám požehnaný nový rok. Neochvějnou víru v lepší svět. Pány nad dějinami nejsou všemožné zvraty, revoluce a infekce rozkolu. Skutečný život tepe v prostém, tichém srdci. Toho Vám přejeme v hojnosti. Co nového v kapele? Všichni máme nové brýle a chystáme se začátkem února nahrát devíti písňové demo. V budoucnu by mohlo tvořit základ nového CD. Jako hosty jsme do třebíčského studia pozvali trumpetistu Vratislava Taubera a klavíristu Vojtěcha Bojanovského. Rád jsem přijal pozvání k autorskému čtení do radia Proglas v pořadu Pěna dní, jehož premiéra bude odvysílána během měsíce února. Po každoroční na koncerty skoupé zimě se těšíme na setkání.

Nechám kvíčalám na jabloni něco k naklovnutí, aby byl strom o vánocích nazdobený. Pod ořechem dárky pro strakapouda a veverku. Hrušce přivážu větev, jako raněnému ruku. Přiletí modřinky na semínka slunečnic, možná i dlask. Ovcím založím do jeslí ručně sušené seno, sváteční večeři uschlých kohoutků lučních, smolniček a jitrocelu. Kousky suchého chleba jako cukroví. Králíkům pohlazení. Slepicím pozornost. Nechám v nebi modlitbu pro děti, které nosím pod srdcem. Mámě a tátovi vděčnost za vše dobré. Pavlínce vzpomínku na dětství. Z kostela přinesu betlémské světlo a celý rok ho uchovám do nehostinných časů. Rozvážu mysl dobrodinců života. Pozvu ke stolu osamocené, trpící a zmítané v nejistotách. V dědově betlémě zburcuji ze spánku pastýře. Půjdeme se uklonit dítku v jeslích. Skutečnému Králi, jehož síla a moc roste v mírnosti lásky.

V sobotu 19.11. v 17 hodin se můžeme společně ve slovu a písni setkat na vlnách Českého rozhlau Brno v pořadu Zelný rynk. Několik glos ze sbírky fejetonů pod názvem „METRÁK A PŮL NASRANOSTI“ Vám přečte moje maličkost. Nebojte, nebudu si s davem stěžovat na dražší benzín, jídlo, či pravicovou vládu. (Daň za život bez války, rozumějme, musíme zaplatit.) Ze srdce jsme vděčni, že nás již tolik týdnů držíte v hitparádě rádia Proglas. Ve vzpomínkách zůstávají koncerty v Horních Vilémovicích a ve věznici v Rapoticích. Není prázdným slovem, když řeknu, že denně na odsouzené myslím a jejich životy odevzdávám modlitbou nebesům. Zranění, která si nesou, nemusí automaticky být odsouzeníhodná. Kdo z nás by mohl první zvednout kámen? Nelze zapomenout na ztvrdlé tváře roztávající v něze veršů „spoluodsouzeného“ Jana Zahradníčka. Děkujeme.

Kostel v zaniklé vsi Zahrádka, nedaleko Ledče nad Sázavou, je se vzpomínkami původních obyvatel jediné, co zbylo uchráněno před zátopou vodního díla Švihov. Místo naplněné pokojem a vědomím konečnosti, vyzývá ke ztišení. Z rozvalin domů rostou břízy a lípy. Tam, kde ještě koncem šedesátých let tepal venkovský obchod a ruch, cinká v krvavých svídách desetník hlasu střízlíka. Samotný kostel jakoby se brodil řekou nebo vystupoval z hlubiny vod. Všudypřítomná „toufarovská spiritualita“ píše kroniku vzestupů a pádů jedince na pozadí soukolí dějin. Pravidelné dušičkové setkání nabídlo mimo vše vyslovené možnost přispět na rekonstrukci žulové návesní sochy Panny Marie Bolestné. Děkujeme za dar přítomnosti.

Krvavé listy ptačích třešní vzplály v okrajích lesů. Javory pozlatily aleje a polní cesty. Země vydala úrodu. Podzim si podmanil Vysočinu do zádumčivých nálad. Velké Janovice u Dalečína, Stanislávek u Osik, Vysoké Studnice u Jihlavy. To vše jsou vzpomínky na krásná místa a koncerty. Do pátečního poledne 14.10. nás můžete svým hlasem podpořit v hitparádě radia Proglas. Ale hlavně vyjděte na výlet do přírody. Čeká na Vás plno darů.