Markétka, nárožní kámen kapely, špičková hráčka na příčnou flétnu a špičkové piano Nord, zpěvačka libozvučného hlasu, nedochvilná, až by se chtělo říct zpožděná spolucestující na koncertních cestách (jestliže potřebujete vyrazit ve 12 hodin, je nutno se s Markétkou domluvit na jednáctou, či ještě lépe na desátou hodinu), učitelka hudby a naprosto spontánních březejckých bytostí, velkomeziříčská hudební legenda již za života, kvočna, pod jejímiž křídly se zklidňují všemožné výkyvy, které patnáctiletý společný život v kapele tu a tam logicky přináší, výtvarnice, lehce ezožena, nosící na zkoušky vybrané pochoutky, matka skoro pubertální dcery Nelinky vyplňující čas ranného dětství děláním stojek a mimických posunků, majitelka prosperujícího statku a sadu tváří pootočeného k jižnímu slunci a stínu věže meziříčského kostela, milovnice kávičky s mlékem, žena krásná vně i uvnitř (nejvíce jí sluší riflová bunda a nezvladatelné záchvaty smíchu, ale nesmí se jí to říkat), člověk velkých vnitřních kvalit a přesto s uměním to vícesměrně ukoulet, jedna z důležitých žen mého života a duchovně propojená muzikantka, s níž je radost proplétat se v tónech, slaví v těchto dnech významné životní rozhraní.
Přeji jí jménem všech kolem kapely, a věřím i věrných posluchačů, zdraví, hojnost Ducha, vnitřní pokoj, radost z dítka, opojnost krás hudby, splněné sny.
Společně oslavíme Markétčiny narozeniny popíjením kávičky s mlékem po koncertě v kavárně U tety Hany ve Žďáře nad Sázavou 9.3. v 18 hodin. Přijďte si s Markétkou připít.

Rozlícený dav konzumující krátkodobou opojnost nadbytků, televizní tupost posouvající hranice na samou hranu, prázdnota sytící se v úchylkách, vnitřní válka jedinců splacená miliony životů, předhazování Nejvyššího Dobra krvechtivé lůze, k smrti nudná zábava opojných večírků a cest do vyválených destinací, kyselina lysergová, amfetamin.

Naproti tomu pouhých 550 Kč, někde v Africe za pomezím veřejného zájmu, jeden život dítěte na celý rok vykoupený od jisté smrti hladem.

Tuhle absurditu jsme si uvědomili počátkem roku Milosrdenství, s touhou alespoň nepatrně ze svého nadbytku pomoci těm, kteří se narodili v části Země, kde přístup k pitné vodě a soustu jídla není opovrhovanou samozřejmostí.

Mary´s Meals je servisní organizace, která touhle nepatrnou pomocí sytí hladovějící děti záchovnou dávkou potravy, ale věříme i v naději, že svět může být místem radosti.

Všechny volné honoráře z koncertování kapely v roce 2025 věnujeme hladovějícím dětem. Ne snad proto, aby levá ruka věděla, co činí pravá, ale pro inspiraci a uvědomění si pošetilosti babylonské věže světa, která se jakoby s každým dnem více naklání.

Zdravíme Vás v novém roce a přejeme hojnost Duchovních darů, Boží blízkosti a splněných přání.

Díky Vašemu hlasování jsme se mohli dlouho houpat na vlnách rozhlasové hitparády radia Proglas a zprostředkovávat světu zhudebněné básně velkých synů Vysočiny.

S našimi písněmi se také můžete setkat v sobotu 11.1. v 17 hodin na Čro Brno v pořadu Zelný Rynk. Premiéra autentické přírodní reportáže nese tentokrát, po dvou předcházejících dílech název Muž, který rozvázal divočině ruce. Vžitá celospolečenská představa tzv. uklizených lesů, vzala celoplošným rozpadem uspořádaných smrkových továren na dříví za své. Tlející kmeny, maloplošné, na sebe navazující proměňující se struktury výškově rozrůzněného mlází s dominantou přípravných bříz, uvolněné ruce tvůrčí síly přírody, jsou velikou výzvou k návratu zdravých, zdivočelých, přirozených lesů.

Těšíme se na blízká setkání.

Je tomu více jak 2000 roků. Obtěžkaná Marie se svým snoubencem Josefem žebrá na periferii Betléma o nocleh v hostinci nízké cenové kategorie. S nepořízenou odcházejí ode dveří zaplivané putiky. Nocleh nakonec naleznou v dobytčí stáji za branami města.
Scénář je neměnný. Svatá rodina žebrá u zavřených dveří dějin svíranými křečí válek, nenávisti, lakomství, vášní, lsti, opovrhování, bezohlednosti. Všeho, co nás činí nesvobodnými, ač naše touha po lepším životě denně žízní v neukojitelné mysli. Nedostižné je tak nebývale blízko.

Přejeme Vám pokojný Advent. Nalezení malého dítěte v jeslích a ve svém srdci.
Děkujeme Vám i pořadatelům za celoroční přízeň. Za další rok nezapomenutelných koncertů a lidských rezonancí. Nebesům pak děkujeme ponejvíce. Za nevyčerpatelnou studnu ducha, za krásu přírody, v níž je ukryt hluboký nádech inspirace.

Živé koncertní hraní s sebou přináší hmatatelné propojení se s prostorem, který je nasycen souzvukem hudby a slova. Poznání historie místa, tušení těch před námi, setkávání se z novými tvářemi, které se nejednou stávají součástí naší přítomnosti. Je to nevysvětlitelná výměna energie. Tu svoji člověk zanechává, a novou, prozářenou, přijímá do dalších dnů. Přes všechnu oběť cestování, času a únavy, mám živé hraní nesmírně rád. Míjení míst v krajině, které jsou vzpomínkami na různé etapy kapelního života. Vstoupení do prostoru, naladění se na ducha místa, hledání formy, která bude důstojná a přesvědčivá. A potom veliký dík samotnému Zdroji, z něhož vše na tomto světě pramení. Přítomnost je živoucí, plná nevysvětlitelných alikvótů jednoty.
Ne jinak tomu bylo v sérii podzimních koncertů. V Nedvědici omývané řekou Svratkou. V Beneticích, kde nám krása kostela nečekaně vyrazila dech. V zaniklé vsi Zahrádka u Ledče nad Sázavou loď kostela pro změnu připomíná archu plující na zátopě přehrady Švihov (zrekonstruovaná návesní socha Panny Marie Bolestné je pak dotekem života překypující pevniny v potopách dějin). Poutní místo Sloup v Moravském krasu byl pro změnu barokním zážitkem souzvuku hudby a prostoru. Každý dotek takového místa je pro nás drahokamem nezměrné ceny.
Podzim na Vysočině je nebývale barevný. Mrazivé a dušičkové dny si dávají na čas a počasí má spíše podobu babího léta, měsíc a půl před zimním slunovratem. Dlouhé vycházky do lesů, sadů a luk nabídly rozličné plody. Netuše jsme začali pracovat na novém cyklu písní s pracovním názvem Vejdoch. Ale to vše je zatím skryto mlhou budoucnosti.