Close

Kapela

Listověj je vichrná noc. Hudba stromů, orloj času. Živel, který starému dává zaniknout a nové rodí. Struna pokoje v nitru člověka. Pocit, že tu nejsem sám. Tvář přírody jako prozatímní tvář stvořeného.

Listověj je píseň olšového teskna, měděná barva buků, jedle divokých údolí, bříza předzvěsti podzimu, hořkost dubového dýmu, housle javoru čiré paměti.

Listověj je kniha. Nepopsaný list, kam se vejde vše, co bylo spatřeno, vyřčeno, prožito, milováno a zpečetěno slzou očistnou.

Listověj je muž s hlasem flétny kráčející krajinou. Bytost, které nesmíš pohlédnout do tváře. Ten čas teprve přijde.

Listověj, hudba z Vysočiny, je volným pokračováním kapely Žalozpěv. Jejím nosným tématem byla mystická krajina Vysočiny a literární kořeny doby florianovské. Tedy čas, kdy se na Vysočině setkali Jakub Deml, Otokar Březina, Anna Pammrová, Jan Zahradníček a Bohuslav Reynek.

Svoje dílo kapela zhmotnila na několika CD nosičích, ve sbírkách básní a textů „Ptal jsem se skřivanů“ a „Povřísla“ a také v nejednom rozhlasovém pořadu. Především však v mnoha setkáních s posluchači a v doteku krásných míst.

Pokud je putování krajinou a hledání příběhů meditací, jsou v tomto smyslu písně kapely Listověj meditační hudbou. Kde jinde se lze setkat se svým nitrem, než v náruči pokojné přírody. Jak výstižněji pochopit odraz Božského světla, než v nahotě slova a díle rukou. Hudba samotná je stavem, který tahle meditace navozuje.

Není naším cílem stylizovat se do jakýchkoliv hudebních směrů. Lyrické vidění světa, harmonie pramenící z tušeného zdroje zdají se dostatečným argumentem našeho setkání se v písních.

Složení

Markéta Štouračová

– flétny, klavír, zpěv

Učiteka hudby a hendikepovaných dětí, zkušená instrumentalistka, výtvarnice.

Jiří Nohel

– kytara, zpěv

Autor písní, lesník, lidový písmák, tulák krajiny.

Aleš Tomek

– elektrické housle, zpěv

Pokračovatel venkovských muzikantů z Vysočiny.