Close

Novinky

30.8.2021 ORLICKOHORSKÉ KONCERTY (Jirka)

Poryvy hustých dešťových přeháněk střídaly strhující scenérie uhrančivých cárů mlh pročesávajících smrkové lesy. Celé hřebeny hor, jejich rozsochy, vstupovaly do těžkých mraků, aby v jediném okamžiku pohlédly do tváře slunci a na kratičkou chvíli ukázaly svoji velikost a nedotknutelnost. Jsem malý v takové chvíli. Malý, ale rozechvěle šťastný. Vracím se do doby, kdy se ve mně formovala touha stát se lesníkem a být jednou pro vždy součástí svrchované krásy přírody, které se nelze dosytit. Jakákoliv závislost na této kráse člověka nesráží na kameny bezvýchodnosti, ale s každou další chvilkou prožitého života přibližuje ke skutečnému neporušenému ráji. Po neodkladném přivítání se s krajinou Orlických hor, tedy návštěvou hrobu Aničky Tomanové a „obřadnou“ koupelí pod Zemskou bránou Divoké Orlice, připutovali jsme do kostela v Šedivinách. Nejkrásnější křížová cesta malovaná technikou podmalby na sklo autorky Janky Schmidtové, společně s duchem a kompozicí kostela v krajině, činí z tohoto místa prostor vnitřních zázraků. Člověk se tu proměňuje, vchází do sebe. Chtěl bych poděkovat celému Šedivinskému spolku za nezapomenutelný zážitek, vlídné přijetí a ponejvíce za to, že tohle místo nenechali osiřet. Poté jsme přejeli celým Orlickým Záhořím do sudetského kostela ve Vrchní Orlici. Do kostela, který díky vnímavým lidem nepozbyl mysterium Sudet. Nestal se tržištěm a pouhou kulisou „pěkných svatebních fotek“. Zůstal důstojným mementem pohnuté doby dvacátého století, kterou je nutné stále uzdravovat, promýšlet a vést v patrnosti. Večerní koncert při svíčkách usínající krajiny a s usínajícími vlaštovkami v náruči kostela, byl velikou vnitřní slavností. Po krátké noci jsme vepsali svoje písně do zdí Santiniho chrámu v Deštném. Bylo nedělní ráno, tedy čas pokoje vycházejícího z hlubin země. Stejně pokojný byl náš koncert. Byl modlitbou za tento milovaný kout země, za jeho lid a každodenní dějiny. Snad jen podotknu, že ze všech Santiniho chrámů, kde jsme kdy hráli, má tento opomíjený nejdokonalejší akustiku. Na závěr už jen poděkuju, že jsme byli obdarováni …

22.8.2021 S PŘICHÁZEJÍCÍM PODZIMEM (Jirka)

S přicházejícím podzimem bych chtěl poděkovat posluchačům a pořadatelům za nezapomenutelná setkání. Vše je uloženo v paměti jako doutnající oheň, který lze kdykoliv v místě a čase rozfoukat. Nelze zapomenout na zpívající medonosnou lípu u kapličky v Maňové, na prolety vlaštovek. Na prastarý kostel nad údolím řeky Jihlávky v Puklicích-Petrovicích. Santiniho chrám ve Zvoli. Vlčatín a Zahradníčkovy zhudebněné básně prostupující přicházející noc pár metrů od místa, kde kníže české poezie odevzdal duši věčnosti. Na podvečer u kapličky v Lubném se spoustou starých jabloní na dosah. Na kostel ve Svatoslavi atd. atd. A také na cestu do Novohradských hor ve svátek nanebevzetí Panny Marie, kdy sudetské poutní kostely tohoto člověkem pozapomenutého kraje oslavovaly poutní dny. Za nové kamarády nejen ze Svatého Kamene. Bylo to krásné léto, po časech vyprahlosti. Z hloubi srdce děkujeme.

24.6.2021 SVATOJÁNSKÉ NOCI (Jirka)

Tolik roků neznámý pocit, kdy člověka uprostřed noci vzbudí letní bouřka. Nadechnutí po vedrech, po práci kolem sena, klidný spánek po vlnách napětí. Vůně z pastvin, mladí kosové umývající si křidýlka v kalužích, rána očistná a vlahá. Po jedné z takových bouřek začal jsem přerovnávat ve stodole básní, fejetonů a myšlenek nastřádanou úrodu. Lyrika tříštící se o ekologická témata. Tak lze nejjednodušeji charakterizovat výsledek oné inventury. BLAHOBYT je pracovní název hudebními motivy protkané audioknihy, která se (s pomocí Boží) k poslechu a stažení začas objeví na těchto stránkách. S prosbou o režii jsem zaklepal na dveře VH Studia Vojty Herky v Ratíškovicích.

13.5.2021 ROZEDNÍVÁNÍ SE (Jirka)

V tom dlouhém půstu jsem si uvědomil, jakou nezměrnou a nevyčíslitelnou hodnotu má kultura. Potrava duše, výživa, působící ve svém důsledku na rozhodování člověka směrem k lidskosti a vidění za věc. Není divu, že se na všudypřítomných hranicích shromažďují síly. Infekce strachu udělala ze společnosti stádo, které neví za kým a za čím jde. Vše, na čem lze vydělat, je uchváceno a stává se modlou. Před domem mi staví obchvat, za domem mi staví obchvat (který nic neobchvacuje). A abych byl o pár minut blíže k ještě většímu blahobytu, protne vysočinu vysokorychlostní trať na níž padnou tisíce hektarů zemědělské půdy. Dva roky po plošném rozpadu lesů, po letech, které nás vyprahlostí přinutili pohledět bezmoci do očí. Člověk bez kultury je jen zvířátko. Přijímá a vylučuje. Poslouchá povely za salám a koblihy. Využili jsme období bez koncertů a pracovali na přípravě zhudebněných básní Jana Zahradníčka. Básníka, který za svůj postoj k jakékoliv formě totality draze zaplatil. Rádi bychom s příchodem zimy naše dílo vynesli na světlo. Rozednívá se. Přijďte prosím na koncerty a to i jiných umělců. Třeba proto, aby Vám bylo dobře a svět byl lepším místem k životu.

24.3.2021 PAŠIJOVÁ ČTENÍ V HUSOVĚ DOMĚ (Jirka)

Rádi bychom Vás virtuálně pozvali k slavení poslední večeře Páně na zelený čtvrtek 1. dubna 2021 do Husova domu ve Velkém Meziříčí. Ježíšovu noc úzkosti a osamění v čteních evangelia, doplníme hudbou nadmíru symbolickou. Zhudebněnými básněmi knížete české poezie Jana Zahradníčka. Muže, který svůj kříž nelidské úzkosti a osamění nesl na svých ramenou podobně nespravedlivě jako Ježíš. Jakoby se svět neměnil a tma nenávisti měla počátek na hraně světla druhého člověka. Duchovně propojeni můžeme být na odkazu youtube https://www.youtube.com/watch?v=rtBQxEY3MQs kdykoliv od počátku velikonočního týdne.