22.5.2018 OSTRAVA – AHOL GALERY (Jana)

Pomalu se loučím se severní Moravou. Já, stěhovavý pták původem z Prahy, který zde strávil 22 let a teď doufá, že najde domov na milované Vysočině. Vedení školy, kde jsem působila hodně dlouho, mi umožnilo rozloučit se výstavou fotek ve zdejší galerii. Výstava začínala trochu symbolicky u těžních věží, odkališť a červánků nad třebovickou elektrárnou, ale také v Poodří a na Rezavce, kam jsem často prchala před ruchem a puchem velkoměsta, neboť i na Ostravsku lze ještě najít kousek opravdové a liduprázdné přírody. Jen musíte vědět kde. Následovalo putování po mnoha dalších místech, na něž se stále vracím a snad ještě dlouho vracet budu. Osoblažsko, Libavá, Orlické hory, Českolipsko, Novohradské hory… Po místech vyrvaných z kořenů, přesto – anebo možná právě proto – tak působivých. A závěr opět symbolický – na Vysočině. Tasovský kostel, nekonečné obzory, nenapodobitelné západy slunce. Cáry mlhy stoupající z lesů a z údolí. Teď už vím, kde vznikly všechny pohádky začínající slovy: „za devatero horami a devatero řekami…“