8.11.2021 SCHWARZAVA ANEB CESTA ŘEKY (Jirka)

Život člověka je až nápadně podobný všemožným formám životů v přírodě. Počínaje lesem, který vykresluje podobu lidského společenství do nejmenších detailů, přes roční období tak totožné s obsahem našeho pozemského putování, v cestách řek od pramenů do bezbřehosti oceánů. Tímto poutníkem, kterého jsem v různých obrazech, úhlech pohledů a vzpomínek ztvárnil do „melodramatické miniatury“, není nikdo jiný než milovaná řeka Svratka. Jazykem německé menšiny, kdysi žijící na jih od Brna, Schwarzava nebo také Černá voda. Právě tuhle řeku, se všemi zvukomalebnými přítoky a celistvou paletou nálad východní části Vysočiny, kterou odvodňuje, vnímám jako sytící a inspirující řečiště vlastní krve. Prameny v podhorské jedlobučině Žákovy hory, rašelinné louky meandrů u Křižánek, strhující nálada v kaňonu za kostelem v Doubravníku, dotek prehistorického moře za Bránou nebes v Předklášteří. Čtené slovo oděné do hudební improvizace Vojtěcha Bojanovského naleznete za čas v záložce Písmáctví.