18.5.2025 VYZPÍVEJ SI DÉŠŤ (Jirka)

Prosklená střecha neratovského kostela hledí vertikálou srdce do nebes, za nimiž tuším věčný domov. Setkání s blízkými co odešli, pohled do tváře tomu, jemuž patří tento svět a náš život. Čas bez času, bez slz, bez bolesti.

Utěšení tíže života, řeknou nevidomí. Opium lidstva. Jenže všechny mocnosti světa byly zlomeny, zanikly. Láska, odpuštění, víra, klenou se bez přerušení nad dějinami.

Promodlený neratovský kostel přežil staletí, války, vyvražďování a vyhánění národností. Vzestup a pád. Nakonec na jeho domnělé smrti, odstřelení a zapálení střechy procházející ruskou armádou, byl „vzkříšen“ nový plodný život. Místo setkávání se s Bohem, duchem místa, krásou přírody a těmi, jež se v lásce obětují potřebným a z lidského pohledu nejmenším.

Oblažující kouřmo propršených hor, slitovný zpěv tolik potřebného deště rozeznívající alikvóty skleněné střechy a přítomnost nemála otevřených srdcí, učinili náš koncert sváteční modlitbou. Písní za déšť, dějiny lidstva, nacházení naděje a smyslu života.

Děkujeme.