Čas, kterému lidé odpojení od přírody spílají a nemají jej v lásce, prostřel k hostině. Vyzdobená krajina zlatorudými javory, hořkost dubového listí, oraniště slastně vydechující tíži žně, „zneuctěné“ rybníky skrývající svoji nahotu v rákosinách. Smířlivá voda bez dramat léta stále [klikněte zde…]

Stoupal jsem po ošlapaném schodišti petrkovského statku jako samotnou cestou do nebe, dotknout se rukou modrých kachlových kuchyňských kamen, tolik známých z pozůstalosti fotografií mysteria rodu Reynků, vrátiv se do doby, kdy syrová Vysočina vydávala svoje poklady. Duchovní bohatství, z [klikněte zde…]