22.5.2022 SCHWARZAVA ANEB CESTA ŘEKY (Jirka)

Koláž hudby a slova, ukrytá pod tímto názvem, je vyznáním celistvé kráse přírody východní části Vysočiny, jíž společně se spoustou zvukomalebných přítoků odvodňuje řeka Svratka, nazývaná německým obyvatelstvem žijícím v předválečném období na jihu Brna Schwarzava. Je to vyznání vztahu k zádumčivosti, k vyzývavým výhledům do krajiny, které v sobě nosí něco nevyslovitelného. Prožil jsem zde spoustu roků života. Přerodil se z dítěte v muže, z povětrné bytosti v zemitého člověka. Svratka je mojí křestní vodou, pomyslnou mikví, do níž vstupuji omýt bolest života. Netoužím cestovat po dalekých destinacích. Dobře vím, že každý kout země je naplněný tvářností svého tvůrce a ve své duši smím kdykoliv tuhle „bilokaci“ prožít. Údolí Svratky se svým členitým okolím mi nabízí vše, čeho se chci na zemi dotknout. Podhorský les plný pramenišť, skály dotýkající se nebe, symfonii jara, podzimy tiché tak, že věřím stromům vyprávět tóny s nimiž rezonuji. Zlatorudé trávy, jalovcové stráně, jeřabiny, břízy, vybroušené drahokamy říčních kamenů, cesta řeky. Je tu krásně, když odtáhnou rabující vojska a země patří těm, jejichž je pot a zorané ruce. Za klavírní doprovod děkuji Vojtovi Bojanovskému, za grafické zpracování Terezce Malé. Melodramatickou miniaturu lze poslechnout v záložce Písmáctví.