Prošel křížovou cestou

kaple milosrdenství

hlubokou ránou srdce obrazu

vyvřelým tajemstvím.

Dotknul se pluhu

zpět se neohlídl více

rozvodí cest

Slavkovice.

Věrný poutník siré krajiny

ovázal mu rány

vlahý večer usínal

na balících slámy.

Nebe prudce shořelo

podvečera svíce

pramen deště vyvěral

z křtitelnice.

Paprsky prochází skrz tebe

v hukotu příboje

laskavé ticho, věčné ticho

v tobě je.

Něco si odnesl, něco zanechal

v milosrdné sluji

nápis rámu obrazu

Tobě důvěřuji!

Nad skopeným senem

vyšla večernice

u poutnických nohou

Slavkovice.