Podzim se krčí v březovém mlází

pod zkoralým břehem rybníka

slovenou hráz obchází advent

zkalená voda odtéká.

Tišících listů prochladlých olšin

lehkou tíhu v sobě nesu

velebná rána rybích úst

děravé sítě na závěsu.

Ve třtině mizí stopy stezku

neklamná řevnivost modloslužeb

chtivého běsnění hladový chřtán

na úzké pěšině malých tužeb.

Kde živá voda přečká zimu

po okraj pohár naplněný

z hluboké mikve podivínů

vycházíš nový, očištěný.

Ticho ve vlnách střídá šelest

rozčesat mlhu rákosí

přichází rybář rozvázat sítě

i zloděj chodí za noci.