17.11.2025 TVOŘÍM VĚCI NOVÉ, HLE JIŽ SE DĚJÍ (Jirka)

Ne náhodou začínám kapelní občasník tímto hlubokým biblickým souslovím v den, kdy si naše krásná vlast připomíná 37. výročí vymanění se z komunistické zlovůle. Víra a svoboda jsou základní potřebou každého jedince. Pokud se ovšem nejedná o karikaturu člověka. Mám vypozorováno, že jsou mezi námi archetypy lidí, kteří se vždy rozhodnou pro horší variantu. Je za tím jejich odklon od světla. Nic víc, nic míň.

V kapele prožíváme období nezapomenutelných koncertů. Nelze říct, který z nich měl větší sílu. Jakoby se vše vršilo, rozprostíralo. Děkujeme otevřeným srdcím, která se ztotožňují s lyrikou Vysočiny. A chce se nám pracovat, což je dobré. Dolaďujeme aranže nových písní a chystáme se do studia. Seznámili jsme se s fotografem Honzou, který má navnímanou krajinu okolí Slavkovic. Tedy místa, kde je jedno z údobí života vloženo do písní. Honzovy fotografie by měly dotvořit koláž vší té krásy alejí, kopce Vejdochu a dlaní, z nichž pramení voda a světlo.

ČRo Brno připravuje záznam putování divokým lesem, který se adaptoval na změny klimatu – sám, dokonale, téměř bez obsedantní lidské potřeby řídit přírodní procesy. Pořad hledejte za krátký čas v archivu ČRo Brno, pořad Zelný rynk.

Návštěva Prahy a převzetí ceny Adapterra Awwards byla pro mě velikým zážitkem. Viděl jsem dlouhé schody do metra, krásnou architekturu města, křičící fotbalisty na vlakovém nádraží, památník dětí pana Winstona, město bez rasových předsudků a z nadhledu svůj život v lesních samotách, který bych neměnil.
Děkuji všem, kdo o krok podpořili volnost přírody. Tohle ocenění patří mým spolupracovníkům a hlavně lidem, kteří ode mě v době nepochopení většinové společnosti neodvrátili tvář.

Požehnaný a smysluplný advent přejeme.