20.10.2026 VYŘČENÉ SLOVO A VYSTŘELENÁ KOULE (Jirka)

Každý tvůrce díla, myšleno od svíčkové omáčky, přes 3D vodovodní kohoutek, až třeba po hudbu a báseň, přijde zákonitě do bodu, kdy mu zpětná vazba vytváří směsici pocitů radosti z práce a studu, který ovšem touží vyslovené vzít zpět, nebo v lepším případě udělat lépe. Pokusili jsme se tento ostych dát drze stranou a doplnili kapelní stránky o pravěké nahrávky písní, s nimiž jsme bloudili spirálou sladkobolné větve folku a počáteční euforie. Pomyslná písňová kronika vývoje kapely, kterou najdete v záložce hudba, je i milou vzpomínkou na všechny, kteří kapelou prošli a zanechali zde svůj otisk.
Letošní podzim je to již 17 roků, co nám do písní a společně stráveného času padá barevné listí stromů a vítr strmě obrací listy knih básníků Vysočiny. Za tento dar nevýslovně děkuji nebesům.

A vůbec se dějí věci. Přichází nám vroucí a dojemné poděkování od posluchačů. Děkujeme za ně z celého srdce. A také počítadlo stažených písní z našich stránek ukazuje již přes 7000 stažení CD zhudebněných básní Jana Zahradníčka. S nejbližší návštěvou nějaké pěkné hospody udělíme sami sobě platinovou desku v kategorii „krajinně okrajový underground-křesťanský folk“, zajíme to smažákem a zapijeme kombajnérkou.
A také se po desetileté vzorné spolupráci, která kapele otevřela náruč mnoha nezapomenutelných míst a koncertů, loučí s námi managerka, trampkyně, fotografka a kdoví co ještě, naše „Jani“, „Meduňka“, Jana Molnárová. Ale to jen pro informaci. Podobu oficiálního loučení popíšu v některé ze statí s koncem roku. Však i zde je na místě velký, srdečný dík.

Ještě chci krátce vzpomenout podzimní návštěvu středních Čech. Děkujeme za blízká setkání a noční hovory v podzámčí zámku Konopiště. Na krajinu, která ač leží na dosah velkoměsta, má v sobě chlévskou lyriku v podobě venkovských stavení, stodol, rozkladitých jabloní a pasoucího se dobytka. Když oči odcedí všemožné rekreanty, lze stále ještě spatřit kocoura Mikeše a kozla uvázaného u plaňkového plotu.
Ale, želbohu, i zde se chystá megalomanská stavba rychlodráhy a dálnice řítící se až do Itálie. Ropná a betonová lobby dál bude platit děsivým suchem za náš blahobyt. Naštěstí to alespoň smíme říct nahlas a naštěstí je pořád ještě čas si vše rozmyslet.
K návštěvě doporučujeme trapistický klášter v Poličanech. Ač nový, tváří se jakoby ve stráních řeky Vltavy dlel odpradávna. Uslyšíte promlouvat ticho, les a pastviny.

Přejeme déšť a pokoj v srdcích.