Trhlina mraků otevřela vesmír

prsty přešly klaviaturu času

vítr oněměl

do úžasu.

Ozvěna roztříštila strmou skálu

ze které vyvěrá voda živá

prvně začaly

prameny zpívat.

Hvězda proťala vychladlé nebe

všemocná hřmící symfonie

dřevo tympánů

v srdci bije.

Brzké ráno shořelo v uhel

vyhaslá zora rozezněla čelo

slzami kontryhelů

se rozednělo.

Dřeva houslí dozrála duše

žestě chladné odlesky sněhu

z hlubin vyzpívali

ukrytou něhu.

Den se rozlomil podle hlasu

loutna nebo zvučný cimbál

tichá voda

vody příval.